17. Otevírání brány a branky do chodníku, veřejné komunikace. Ano či Ne?

Vznesli jsme dotaz týkající se této problematiky a citujeme některé odpovědi podané kompetentními pracovníky z odborů dopravy a stavebnictví. 

,,striktní a jasný zákaz asi nikde nenajdeme. Při stavebním řízení (novostavby, rekonstrukce) podmínku nezasahovat do komunikace dáváme do rozhodnutí. Vycházíme přitom z povinnosti ochrany veřejného zájmu vyplývajícího ze zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, který nám ukládá chránit stavby komunikací a provoz na nich a zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, kde bezpečnost a plynulost silničního provozu je důležitý veřejný zájem. Otevření brány do vozovky nebo branky do chodníku je dle zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, překážka silničního provozu (pojem zahrnuje i pěší provoz na chodníku), a může dojít k ohrožení chodce nebo řidiče. Je možné použít i § 29 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Překážku provozu definuje i tento zákon.

§ 29 Pevné překážky

(1) Na vozovkách, dopravních ostrůvcích a krajnicích dálnice, silnice a místní komunikace mohou být umístěny pouze dopravní značky a zařízení 2) kromě zábradlí, zrcadel a hlásek; ostatní předměty tvoří pevnou překážku.

(2) Pevnou překážku lze umístit na pozemní komunikaci pouze na základě povolení silničního správního úřadu vydaného po projednání s vlastníkem dotčené pozemní komunikace a se souhlasem Ministerstva vnitra, jde-li o dálnici, v ostatních případech se souhlasem Policie České republiky. Povolení lze vydat pouze za předpokladu, že nebude ohrožena bezpečnost a plynulost silničního provozu a že žadatel o vydání povolení zajistí na svůj náklad všechna potřebná opatření.

(3) Pevné překážky, na jejichž umístění nebylo vydáno povolení, jsou jejich vlastníci povinni odstranit na svůj náklad ve lhůtě stanovené silničním správním úřadem. Po marném uplynutí stanovené lhůty je vlastník, popřípadě správce dálnice, silnice nebo místní komunikace oprávněn odstranit pevnou překážku na náklady jejího vlastníka.  

Brána či branka bude sice ukotvena na soukromém pozemku, ale při každém otevření ji lze klasifikovat jako pevnou překážku podle výše uvedené dikce zákona. Že to bude cíleně někdo vyhledávat a pokutovat jako nepovolenou pevnou překážku, je asi malá pravděpodobnost. Při nehodě či úrazu z důvodu otevřené brány (branky) do vozovky (chodníku) může ale kromě náhrady škody dojít i k sankci (je možné uložit pokutu až do výše 300 000 Kč). Nelze také vyloučit případ stížností od uživatelů pozemní komunikace, která bude mít za následek výzvu silničního správního orgánu k odstranění a stanovení lhůty pro předělání takové brány. Při neuposlechnutí výzvy hrozí stejná sankce a postup podle odst. 3 (viz. výše)  

Výše uvedené ustanovení zákona používáme s úspěchem u přerostlé zeleně, která brání chůzi po chodníku, zakrývá dopravní značení a vyrůstá ze soukromého pozemku. Analogie s bránou je zřejmá.

Další ustanovení, ze kterého vyplývá způsob otevírání do pozemku, najdeme v občanském zákoníku. Ale to se využije pouze, pokud sousední pozemek nebude veřejná komunikace.

...ale také

,,po konzultaci na stavebním úřadu a na oddělení správy komunikací sděluji, že k uvedenou problematiku neřeší žádný právní předpis. Z logiky věci je však zřejmé, že je zcela jistě lepší, aby se vstupní branka či vjezdová brána otevíraly směrem dovnitř. Především z hlediska bezpečnosti, mj. ale i např. s ohledem na prováděnou zimní údržbu"